Obrázková galerie

17.června

Oznámení císařského manifestu o vypovězení války vítají pražané s nadšením. Vojenské hudby v ulicích vyhrávají císařskou hymnu Zachovej nám Hospodine a Radeckého pochod. Všeobecně se očekává bleskové vítězství ve střetnutí s protivníky na obou bojištích.

20.června

Pruské jednotky se připravují k přechodu českých hranic. Soustředění všech sil je plánováno teprve na rakouské území: 1. a Labská armáda nejpozději 25.června u Jičína, vstříc jim má pochodovat 2.armáda, sledující do té doby přesuny hlavních rakouských sil.

24.června

Poražená italská armáda ustupuje po bitvě u Custozzy. Veškeré příznaky ukazují, že se předpovědi o budoucím průběhu války nemýlily a rychlé rakouské vítězství je v dohledu. Ve Vídni nastal čas bouřlivých oslav a očekávání zpráv o neméně skvělých vítězstvích rovněž na severním bojišti, kde dosud dochází pouze k přesunům armád. První srážky však na sebe nedají dlouho čekat.

27.června

10. armádní sbor podmaršálka Gablenze zaútočil v prostoru Trutnova proti Prusům, operujícím na křídle Severní armády, která se od Olomouce přesunovala k Jizeře. V celodenní bitvě bylo vybojováno vítězství. Rakouské a pruské ztráty jsou však nesrovnatelné.

27.června

FML Ludvík Gablenz řídí bitvu u Trutnova. Ačkoliv u Trutnova bylo vybojováno jediné skutečné vítězství během celého tažení na severním bojišti, nebylo dostatečně využito. Podcenění síly 2. pruské armády vedlo k tomu, že Gablenzův sbor nebyl po bitvě u Trutnova nijak podpořen a hned následujícího dne byl čerstvými pruskými jednotkami poražen u Starého Rokytníku.

28.června

Vítězství u Trutnova, které pro Prusy znamenalo ustoupit za hranici, bylo znehodnoceno ještě téhož dne nezdarem Rakušanů u Náchoda a 28.června bitvami u Starého Rokytníku a České Skalice; zde boj 8. armádního sboru s Prusy u České Skalice. Ztráty Rakušanů dosáhli 5 600 vojáků, pruské ne více než 1 400.

28.června

Ve večerních hodinách 28. června změnil štáb Severní armády původní záměr přesunu k Jizeře a rozhodl o soustředění všech sil, včetně těch, které hájily Jičín, v oblasti Dubence. K radikální změně operačních plánů vedl nepřiznivý vývoj na pravém křídle přesunující se armády.

29.června

Saský korunní princ Albert, který byl velitelem sasko- rakouského uskupení v oblasti Jičína, obdržel direktivy o stažení k Dubenci se značným zpožděním v okamžiku, kdy jemu podléhající jednotky odrážely útok Prusů na Jičín. Následně byl ukvapeně vydán rozkaz k ústupu z Jičína ve chvíli, kdy Prusové nastoupili do dalšího útoku. To vedlo ke zmatku, jež byl jedním z klíčových důvodů porážky Rakušanů a Sasů v této bitvě.

3.července

Bitva u Hradce Králové: Podmaršálek Festics, velitel 4. sboru, se na pravém křídle dopustil chyby a místo aby zůstal v obranných pozicích, jak mu nakazoval operační plán, opustil je a napadl 7. pruskou divizi, která obsadila Svíbský les. Posléze se k 4. sboru připojil rovněž 2.sbor a po útoku v půl dvanácté byl les za značných ztrát dobyt. Rakouské křídlo je však útokem oslabeno natolik, že nevydrží rozhodující útok 2.pruské armády, která právě doráží na bojiště.

3.července

Jakmile bylo rakouské pravé křídlo oslabeno bojem o les Svíb, byl útok právě příchozí 2. pruské armády již snadný. V rakouské sestavě panoval zmatek, pruské jednotky tak nakonec obsadily i strategicky významný kopec Chlum, nedaleko Benedekova velitelského stanoviště. Jednotlivé rakouské části kolem Chlumu podnikají nekoordinované pokusy dobýt kopec nazpátek.

3.července

Když předchozí pokusy o dobytí Chlumu selhaly, nařídil Benedek poslední zoufalý útok, který provedl 1. armádní sbor. Prusové však již stáli ve svých postaveních dostatečně pevně a přestože Rakušané podporovali svůj útok mohutnou dělostřeleckou podporou, neuspěli.

3.července

V okamžiku, kdy již bylo vše ztraceno, nastoupilo rakouské jezdectvo, aby krylo ústup zbytku armády. Zde útok 3.těžké jezdecké divize v závěru bitvy. Rakouské jezdectvo jednoznačně prokázalo svoji převahu nad protivníkem a zajistilo alespoň nerušený ústup. Ten však probíhal za značných zmatků a nepříliš organizovaně.

15.července

Severní armáda se po své porážce soustředila u Olomouce a přesouvala se do Vídně. Nejprve po železnici, po přerušení spojení pochodovala po obou březích řeky Moravy, ke které směřovali Prusové ve své ofenzívě. Část Severní armády stihla projít, avšak 8. sbor byl spolu s hlavním stanem překvapen u Tovačova. Po neúspěšné bitvě je nutno ustoupit na levý břech řeky a ustupovat dál na východ.


Zpět na obsah